mRáZ
tvoje srdce jednou roztaje
jenom musí být v těch správných rukách
tvoje oči byly nádherné
ledově modré
topila se v nich, až celou jsi ji pohltil.
občas,
občas se v tobě ztrácím.
jsi jako labyrint bez východu
neexistuje nic takového jako láska,
je to pouhá vazba
nebo možná obsese?
často možná věrnost
nebo snad termín, který lidé vymysleli jakožto protiklad nenávisti?
pořádek je pro lidi důležitý.
ovšem láska je v realitě pouhé slovo
ostatně jako všechno
byla růží, on Malým princem:
-laskavá a přeci tak náročná
-milující a přeci tak vyděšený
možná, a přeci jen možná
občas potřeboval odlétat
na cizí planetky, aby nespatřil,
až mu začne odkvétat,
že jí nejspíš jen nestačil.
cHaOs
sometimes whein i eat
i taste nothing but numbers
she felt so disappointed when she lost control
all she ever did was seeking control.
nejlíp lžu sama sobě.
tělo tak křehké
jako sněhová pusinka
stejně tak pomalu
ale jistě
rozplynula se
její život byl sladký.
-bezkalorická sladidla
she looked in the mirror
she hated what she saw- illusion of what existed in her nightmares.
so she ripped herself apart
until there was nothing of her left
only skin and bones
perfektní-ekvivalent slova nedostatečný
jArO
když vešel jsi mi do duše
začala po vší té zimě rozkvétat.
jako když přijde jaro
měl jsi zahradu plnou květin, až dechberoucích
a stejně sis vybral mě.
hvězdy padaly a prakticky vzato
se čas zdál jak nekončící moře
a svět rázem vzplál
a všechno spálila touha
a světlem byl žár,
jak hořela noc dlouhá
miloval oheň,
viděl to světlo a miloval ho víc než kdo jiný
jsou věci pro které stojí za to umřít
-vášeň
a i když jsi daleko,
naše duše tančí
každičký večer
ten nejkrásnější valčík
pustím tě jen proto, abych tě mohla znovu chytit.
sorry in advance.....
but sometimes good things end because people aren´t ready
byla jsem výborná herečka,
když jsem si pro sebe sama
hrála vlastní melodrama.
will never stop searching for a small glimpse of you in others
sLeEpLeSs
zítra budeme mrtví
už včera jsme byli
stala jsem se pískem,
jehož zrnka vlála pryč
a možná byla jen snílkem
a možná nebyla jsem nic
jsem bouře, cloumající klidem
vítr hlasitě šeptající prokletí
láskou
tím zbožným, malicherným citem
sžírající rozum, dokud neuletí.
pokaždé přijde nějaký zlomový bod, co mě srazí na kolena
jenže moje kolena už jsou moc potlučená a unavená
nostalgie-lhář, který namlouvá, že věci nebyly tak špatné, že vzpomínky byly lepší než jak zdály se
tyhle věci mě nenechají spát.
a potom padám a padám a padám
ale padám
špatným směrem
sbírka ke stažení zde.