sEaSoN sIcKnEsS

sbírka poezie

mRáZ

tvoje srdce jednou roztaje
jenom musí být v těch správných rukách

tvoje oči byly nádherné
ledově modré
topila se v nich, až celou jsi ji pohltil.

občas,
občas se v tobě ztrácím.
jsi jako labyrint bez východu

neexistuje nic takového jako láska,
je to pouhá vazba
nebo možná obsese?
často možná věrnost
nebo snad termín, který lidé vymysleli jakožto protiklad nenávisti?
pořádek je pro lidi důležitý.
ovšem láska je v realitě pouhé slovo
ostatně jako všechno

byla růží, on Malým princem:
-laskavá a přeci tak náročná
-milující a přeci tak vyděšený
možná, a přeci jen možná
občas potřeboval odlétat
na cizí planetky, aby nespatřil,
až mu začne odkvétat,
že jí nejspíš jen nestačil.

cHaOs

sometimes whein i eat
i taste nothing but numbers

she felt so disappointed when she lost control
all she ever did was seeking control.

nejlíp lžu sama sobě.

tělo tak křehké
jako sněhová pusinka
stejně tak pomalu
ale jistě
rozplynula se

její život byl sladký.
-bezkalorická sladidla

she looked in the mirror
she hated what she saw- illusion of what existed in her nightmares.
so she ripped herself apart
until there was nothing of her left
only skin and bones

perfektní-ekvivalent slova nedostatečný

jArO

když vešel jsi mi do duše
začala po vší té zimě rozkvétat.
jako když přijde jaro

měl jsi zahradu plnou květin, až dechberoucích
a stejně sis vybral mě.

hvězdy padaly a prakticky vzato
se čas zdál jak nekončící moře
a svět rázem vzplál
a všechno spálila touha
a světlem byl žár,
jak hořela noc dlouhá

miloval oheň, viděl to světlo a miloval ho víc než kdo jiný
jsou věci pro které stojí za to umřít
-vášeň

a i když jsi daleko,
naše duše tančí
každičký večer
ten nejkrásnější valčík

pustím tě jen proto, abych tě mohla znovu chytit.

sorry in advance.....
but sometimes good things end because people aren´t ready

byla jsem výborná herečka,
když jsem si pro sebe sama
hrála vlastní melodrama.

will never stop searching for a small glimpse of you in others

sLeEpLeSs

zítra budeme mrtví
už včera jsme byli

stala jsem se pískem,
jehož zrnka vlála pryč
a možná byla jen snílkem
a možná nebyla jsem nic

jsem bouře, cloumající klidem
vítr hlasitě šeptající prokletí
láskou
tím zbožným, malicherným citem
sžírající rozum, dokud neuletí.

pokaždé přijde nějaký zlomový bod, co mě srazí na kolena
jenže moje kolena už jsou moc potlučená a unavená

nostalgie-lhář, který namlouvá, že věci nebyly tak špatné, že vzpomínky byly lepší než jak zdály se
tyhle věci mě nenechají spát.

a potom padám a padám a padám
ale padám
špatným směrem

sbírka ke stažení zde.